|
|
Autobiographical Reflections in Jane Austen's Fictional World
Vošmíková, Marcela ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Grmelová, Anna (oponent)
Tato práce pojednává o autobiografických reflexích v románech Jane Austen se zaměřením na vybraná díla této autorky. Teoretická část je věnována společenskému, historickému a kulturnímu pozadí doby, v níž Jane Austen žila, a zároveň stručně pojednává o literárních žánrech konce 18. a začátku 19. století. Praktická část je zaměřena na analýzu různých aspektů šesti románů této autorky v kontextu informací o životě spisovatelky, které se uchovaly dodnes. Jedná se o díla: Rozum a cit, Pýcha a předsudek, Mansfieldské panství, Emma, Opatství Northanger a Anna Elliotová. Tato část se zabývá otázkou, do jaké míry ovlivnil osobní život a vlastní zkušenosti autorky románový svět, jenž vytvořila.
|
|
|
Bylo nebylo aneb pohádkové motivy v Zaklínači
HRADECKÁ, Simona
Bakalářská práce se zabývá fantasy cyklem Zaklínač, jehož autorem je polský spisovatel Andrzej Sapkowski. Práce poukazuje na pohádkové motivy, kterými se Andrzej Sapkowski inspiroval u světově známých spisovatelů, jako byli bratři Grimmové, Hans Christian Andersen či Jeanne-Marie Leprince de Beaumont. Motivy, jimiž se Sapkowski u spisovatelů inspiroval, jsou zobrazeny především v povídkové části cyklu. Práce se zaměřuje jak na povídky, ve kterých jsou jednotlivé pohádkové motivy velmi patrné, tak i na ty, kde motivy spatřujeme jen okrajově. Jako výchozí materiál, ze kterého bakalářská práce čerpá, jsou použity klasické pohádky, povídky Andrzeje Sapkowského a odborné publikace definující žánr fantasy a pohádky. Oběma literárním žánrům je věnována první část práce, kde je nastíněna jejich obecná charakteristika. Bakalářská práce slouží jako základní obraz pohádkových motivů v Zaklínači, kterými se Andrzej Sapkowski inspiroval v klasických pohádkách a zakomponoval je do konkrétních příběhů.
|
|
|
Útěky do dokumentu - útěky do fikce. Filmoví režiséři "obojživelníci" a otázky reprezentace reality
FILIPOV, Jakub
Diplomová práce se zabývá charakterizací dvou základních filmových kategorií, které souhrnně označují jednotlivé žánry, fikčním a nefikčním filmem. Současně nalézá argumenty nezbytné pro teoretické ukotvení dokumentárního filmu jakožto samostatného žánru a přichází s jeho obecnou definicí. Dotýká se také otázek filmového stylu a částečně i problematiky související s rozdílným typem recepce stylistických prostředků přisuzovaných konkrétním modům filmového zobrazení. Hlavním cílem práce je zpracování otázky reprezentace reality a přiblížení způsobu, jakým režiséři tzv. "obojživelníci" - Agn?s Varda a Werner Herzog - pohybující se jak na poli dokumentárního, tak na poli fikčního filmu, pracují se zobrazením aktuálního světa a jakým způsobem se jeho podoba promítá do světa fikčního. Interpretace vybraných filmových děl umožňuje poukázat na specifickou roli autorství a tematizovat tak atypický přístup, jakým oba režiséři pracují s filmovým médiem. Na základě interpretovaných filmů režisérky Agn?s Vardy a režiséra Wernera Herzoga analyzuje práce tematické podobnosti a stylotvorné prvky charakteristické pro fikční a dokumentární tvorbu a jejich rozdílné využití napříč filmovými žánry. Zároveň je tematizován způsob, jakým je systematicky bořena tradiční hranice rozdělující filmy na fikční a nefikční, jejíž pevné ohraničení je v praxi téměř nemožné vymezit, protože je stejně jako filmový styl, který nelze striktně rozdělit na fikční a dokumentární, součástí jednoho kinematograficko-historického celku.
|
|
|
Narace ve filmu
SEKEROVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá problematikou filmového vyprávění. Srovnává literární vyprávění s filmovým a představuje vypravěčovy podoby ve filmu. Práce se soustředí především na tyto otázky: Kdo je to vypravěč? Jak je definován? Má-li vůbec film vypravěče? Pokud ano, jaká je jeho podoba? Teoretický výklad je doplněn konkrétními příklady z filmů, ve kterých je demonstrován typ filmového vyprávění a jeho možnosti.
|
|
|
Pokračování příště: fikční světy televizních seriálů
MAREŠOVÁ, Jana
Diplomová práce s názvem "Pokračování příště: fikční světy televizních seriálů" je zaměřena na televizní seriály z perspektivy naratologie a teorie fikčních světů. Práce se zabývá pojmem seriál a jeho jednotlivými složkami, se kterými jeho tvůrci pracují. Důležitou částí práce je pojem fikčního světa a jeho budování. Navazování jednotlivých epizod seriálu se liší. Záleží na typu seriality, který je u daného seriálu využit. V textu je pracováno s množstvím televizních seriálů minulosti i současnosti, pomocí kterých jsou právě jednotlivé typy seriality definovány. Jako každé vyprávění, i to seriálové se skládá z jednotlivých narativních složek, jako jsou příběh,seriál, jednotlivé události, vypravěč či postavy. Jaký je rozdíl v seriálech na rozdíl od filmu je ukázáno opět na ukázkách různých konkrétních fikčních seriálů. Televizní seriály pracují s příběhem na pokračování v různých formách. Práce se věnuje seriálům různorodých žánrů, různé délky i původu. Dočteme se také, jak může dění seriálu ovlivňovat sám divák. Práce rovněž reflektuje proměny seriality v současném online světě. Zmiňuje různé výhody a úskalí, na která můžeme narazit v dnešní době internetu.
|
|
|
Konflikt a prolínání kulturních znaků ve fikčním světě románů Louise Erdrich
Pacolová, Jana ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Cílem práce je nahlédnout na dílo Louise Erdrich optikou sémiotiky, literární teorie a kulturní antropologie a nalézt v něm témata spojená s kulturním konfliktem původní americké a křesťanské tradice. Teoretická část práce je věnována poznatkům týkajícím se ontologického vymezení fikčního světa, jeho vztahu ke kultuře a konstrukci v rámci literárního díla. V praktické části se zabýváme kulturními znaky spojenými s přírodou, náboženstvím a společenským a prostorovým uspořádáním, jak jsou vyobrazeny v románech autorky. Práce není antropologickým materiálem posuzujícím indiánskou kulturu jako takovou. Provádíme zde literárněvědnou analýzu a zkoumáme antropomorfní dimenzi svébytného fikčního světa.
|
|
|
Užití autobiografických motivů v dílech Edgara Dutky, Elišky Vlasákové a Antonína Bajaji
Pokorná, Jitka ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Resumé Tato práce je komparací prozaických děl, v nichž se značnou měrou vyskytují autobiografické motivy. Jedná se konkrétně o díla Edgara Dutky, Elišky Vlasákové a Antonína Bajaji. Tito tři čeští autoři nebyli vybráni náhodně, spojuje je hned několik společných rysů. Jsou stejné generace, všichni narození počátkem 40. let 20. století, tudíž podstatnou část svého života - dětství, dospívání i velkou část produktivních let, prožili ve druhé polovině dvacátého století, což byla doba pestrá a plná zvratů, zejména co se politických a společenských událostí týče. Jejich společným tématem je dětství prožité právě v tomto pohnutém období. Své vzpomínky literárně zpracovávají, každý do trochu jiného tvaru, každý s různou dávkou intenzity a různou mírou přesnosti. Společné je jim to, že je jim inspirací jejich vlastní život, jejich konkrétní prožitky. Další vzájemné propojení těchto tří autorů spočívá v tom, že díla, o kterých je pojednáváno, vydali až po roce 2000, přestože samotné texty, popřípadě jejich části, vznikaly často už mnohem dříve - za totality. Psali do šuplíku. V neposlední řadě tyto autory spojuje i určitá prestiž, všichni tři získali za své dílo minimálně nominaci na významné ocenění v oblasti literární prózy. V beletristických pracích Edgara Dutky lze sledovat prolínání fikčních světů a zároveň...
|
|
|
Počítačová hra svébytným literárním dílem?
Kovaříková, Šárka ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
RESUMÉ Bakalářská práce na téma "Počítačová hra svébytným literárním dílem?" se skládá ze dvou částí. První část představuje počítačové hry obecně a vymezuje z nich RPG žánr, jež se literárním dílům nejvíc přibližuje, jelikož ho utváří velké množství textu. Ukazuje, že je k jeho hraní potřeba obdobných schopností a dovedností (především čtenářské a informační gramotnosti), které vyžaduje i čtení knih. Seznamuje také s tzv. flow-zážitkem při hraní počítačových her. Vymezuje různé vědecké přístupy, které se aplikují při zkoumání počítačových her. Dále se věnuje počítačovým hrám jako fikčním světům, ve kterých se odehrávají rozmanité příběhy, v nichž se uplatňují jednotlivé narativní kategorie - vypravěč a vyprávění, čas, prostor a postavy. Druhou část tvoří interpretace a analýza vybrané počítačové hry The Elder Scrolls IV: Oblivion. Tato část dokazuje, že pro hraní her jsou nezbytné různé typy gramotnosti. Dále hra slouží jako ukázka jednoho typu fikčního světa, ve kterém spojení narativních kategorií vytváří specifický svět se svými pravidly fungování.
|
|
|
Transmediální vyprávění fikčního světa Star Wars
Vitoušová, Valérie ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Ve své práci se zaměřuji na problematiku transmediálního vyprávění, které může ovlivňovat původní příběh, i když jeho původním záměrem je příběh rozvíjet. Zásahy do příběhu mohou probíhat jak na samotné dějové úrovni, tak na úrovni teoretické, aplikujeme-li je na příběh. Na příkladu fikčního věta Star Wars, na něž lze vztáhnout teorie vyprávění Vladimíra Proppa, Josepha Campbella, J.R.R, Tolkiena, ale i mytologii v pojetí Rollanda Barthése, Na vybraných příkladech různých typů transmemédií představím, jak toto vyprávění zasahuje do původního příběhu prezentovaného hlavně filmy a také tz.v G-kánonem, přičemž pozměňuje i výše jmenované teoretické rámce, které jsou na původní příběh aplikovatelné. Chci tedy ukázat, že transmediální vyprávění má větší dosah, než který je běžně prezentovaný.
|
|
|
Konstrukce postavy : postava ve fikčních světech a světech příběhu
Staniševská, Aneta ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Předkládaná práce se prostřednictvím otázky možností a limitů čtenářových inferencí pokouší poukázat na rozdíly mezi postavami ve fikčních světech a postavami ve světech příběhu. Záměrem práce je dokázat, že svět příběhu chápaný jakožto mentální model se vzhledem k tématu postavy vyhýbá některým obtížím, které provázejí teorie fikčních světů. První kapitola nejprve dává nahlédnout do problematiky definování a teorií postavy a do jejího rámce situuje kognitivní přístupy vůči postavě. Jelikož bývají svět příběhu a fikční svět chápány jako koncepty velmi podobné, jsou ve druhé kapitole nejprve představeny dva protichůdné názory na čtenářovu aktivitu v rámci konstrukce fikčního světa, a sice teorie Lubomíra Doležela a Marie-Laure Ryanové. Skrze jejich vzájemné porovnání je pak vyzdvižen specifický status postavy vzhledem ke čtenářovým inferencím, který dále plní zásadní úlohu v teorii Umberta Eca, jejíž jádro je představeno v kapitole třetí. Provázanost rozumění příběhu s konstrukcí postavy je pak centrem zájmu čtvrté kapitoly, kde jsou kognitivní přístupy reprezentovány teoriemi Alana Palmera a Davida Hermana, a která představuje svět příběhu a postavu v něm jako modely otevřené a pružné. Klíčová slova fikční postava, svět příběhu, fikční svět, mentální model, mezera, inference
|
host ::
RSS.